Pokud jste někdy zabloudili do sekce bývalí členové je vám jasné, že naše divadlo prochází neustále vývojem. Nový herci přichází a zkušení mazáci mizí na vysoké školy.
Obvykle se s nimi rozloučíme na interní akci zvané "žranice" které se koná na konci školního roku. Samozřejmě jsou výjimky, které třeba ještě rok dojíždí do Jeseníku, aby se mohli zapojit do rozjetého představení.
Letošní rozloučení proběhlo trošičku jinak.
Loni zhruba touto dobou mě při úklidu šanonu se scénáři chytil nápad zrealizovat představení Večírek u Edgara (a už nepustil). Ten napsala naše jedinečná umělecká vedoucí Michaela Janská (pro LDO ZUŠ Jeseník). Jedná se o zhruba půl hodinové představení na motivy dvou povídek - Maska červené smrti a O muži, který se rozpadl od E. A. Poa. Jednotlivá dějství jsou navíc proložena básněmi prokletých básníků. V rámci LDO se nám nepodařilo tuto hru přivést k životu a tak scénář skončil zapomenut v archivu.
Když jsem ho četla znovu zcela mě nadchl. To i přesto, že jsem ho původně považovala za dosti podivný až výstředný. Asi jsem do něj prostě musela dorůst.
Hned další den ráno jsem tento podnik konzultovala s přáteli asi v naději, že mi to rozmluví a oni byli překvapivě pro. Na konci první hodiny mi chyběli už jen mužské role. Na ně se mi podařilo nalákat kamarády z Nezakopneš a tak plán Edgar mohl pomalu a nejistě začít.
Ne vše šlo vždy hladce. Některé herečky odstoupily z důvodu blížící se maturity. Musela jsem je tedy přeobsadit. Pak byl zase problém domluvit se na čase zkoušek, neboť na stávající - úterý v 6 nemohla přijít právě jedna přeobsazená herečka a jindy zas neměl čas představitel červené smrti. Pochopitelně mužská část souboru se přeobsadit nemohla (sehnat kluky s tím je vždycky kříž) a tak mi celou věc ne jednou zkomplikovala omluvenka tipu dnes nepřijdu na zkoušku pro to či ono. Když se sejde moc aktivních lidí tak je vždy problém s časem :D
Přiznávám, nejednou jsem pochybovala, že se kdy bude konat premiéra. Docházelo dokonce k posouvání termů z prapůvodního plánu zahrát to režisérce k svátku/narozeninám byla Žatva a z té nakonec rozlučka se členy, ale premiéra opravdu byla.
Myslím, že je na čase podotknout, že paní Janská nic netušila (a pokud přece něco tak nemohla vědět co se chystá). Pozvali jsme ji jednou po středeční zkoušce Nezakopneš do evangelické modlitebny, kde jsme mimo jiné nacvičovali. A prostě to odehráli. Byla nadšená - cíl splněn. Přála si abychom to ještě jednou zahráli pro zbytek nezakopneš a tak jsem se den po své maturitě opět stala slečnou intelektovou a zažila nejen premiéru svého nápadu ale i derniéru.
Možná teď trochu protestujete proti tomu slovu derniéra. Taky by jste to chtěli vidět? Je pravda veřejně to ještě nikdy hráno nebylo a asi ani nebude prázdniny se valem blíží a mi se rozutečeme do všech koutů světa a v září část z nás bude na jiných školách. Náš odchod prostě ladil s naší symbolickou smrtí v závěru představení. Kdyby to bylo jen na mě tak to byla pouze repríza :D
Magdalena Kuchejdová
Obvykle se s nimi rozloučíme na interní akci zvané "žranice" které se koná na konci školního roku. Samozřejmě jsou výjimky, které třeba ještě rok dojíždí do Jeseníku, aby se mohli zapojit do rozjetého představení.
Letošní rozloučení proběhlo trošičku jinak.
Loni zhruba touto dobou mě při úklidu šanonu se scénáři chytil nápad zrealizovat představení Večírek u Edgara (a už nepustil). Ten napsala naše jedinečná umělecká vedoucí Michaela Janská (pro LDO ZUŠ Jeseník). Jedná se o zhruba půl hodinové představení na motivy dvou povídek - Maska červené smrti a O muži, který se rozpadl od E. A. Poa. Jednotlivá dějství jsou navíc proložena básněmi prokletých básníků. V rámci LDO se nám nepodařilo tuto hru přivést k životu a tak scénář skončil zapomenut v archivu.
Když jsem ho četla znovu zcela mě nadchl. To i přesto, že jsem ho původně považovala za dosti podivný až výstředný. Asi jsem do něj prostě musela dorůst.
Hned další den ráno jsem tento podnik konzultovala s přáteli asi v naději, že mi to rozmluví a oni byli překvapivě pro. Na konci první hodiny mi chyběli už jen mužské role. Na ně se mi podařilo nalákat kamarády z Nezakopneš a tak plán Edgar mohl pomalu a nejistě začít.
Ne vše šlo vždy hladce. Některé herečky odstoupily z důvodu blížící se maturity. Musela jsem je tedy přeobsadit. Pak byl zase problém domluvit se na čase zkoušek, neboť na stávající - úterý v 6 nemohla přijít právě jedna přeobsazená herečka a jindy zas neměl čas představitel červené smrti. Pochopitelně mužská část souboru se přeobsadit nemohla (sehnat kluky s tím je vždycky kříž) a tak mi celou věc ne jednou zkomplikovala omluvenka tipu dnes nepřijdu na zkoušku pro to či ono. Když se sejde moc aktivních lidí tak je vždy problém s časem :D
Přiznávám, nejednou jsem pochybovala, že se kdy bude konat premiéra. Docházelo dokonce k posouvání termů z prapůvodního plánu zahrát to režisérce k svátku/narozeninám byla Žatva a z té nakonec rozlučka se členy, ale premiéra opravdu byla.
Myslím, že je na čase podotknout, že paní Janská nic netušila (a pokud přece něco tak nemohla vědět co se chystá). Pozvali jsme ji jednou po středeční zkoušce Nezakopneš do evangelické modlitebny, kde jsme mimo jiné nacvičovali. A prostě to odehráli. Byla nadšená - cíl splněn. Přála si abychom to ještě jednou zahráli pro zbytek nezakopneš a tak jsem se den po své maturitě opět stala slečnou intelektovou a zažila nejen premiéru svého nápadu ale i derniéru.
Možná teď trochu protestujete proti tomu slovu derniéra. Taky by jste to chtěli vidět? Je pravda veřejně to ještě nikdy hráno nebylo a asi ani nebude prázdniny se valem blíží a mi se rozutečeme do všech koutů světa a v září část z nás bude na jiných školách. Náš odchod prostě ladil s naší symbolickou smrtí v závěru představení. Kdyby to bylo jen na mě tak to byla pouze repríza :D
Magdalena Kuchejdová
Žádné komentáře:
Okomentovat